Hodnocení tématu:
  • 5 Hlas(ů) - 3.8 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Spisovatelský Workshop
#21
Heh, když si vzpomenu, jak jsme na škole brali/bereme češtinu, tak mi tohle příjde jako sranda.
Odpovědět
#22
To já v textech obvykle určuji Mary Sue podle toho, že ji všichni chlapi milují. Všichni. Pokaždé. A pokud ne, tak jste to zjevně nedočetli dostatečně daleko, kde si všichni uvědomí jak je skvělá. Rainbowlaugh

A teď přihodím pár svých myšlenek.
V těch pravidlech mě trochu zaskakuje, že u Mary Sue jsou v bodech uvedeny vlastnosti Garyho Stu (popřípadě se uvádí i Marty Sue). Sice to je vcelku jedno, ale jakožto na angličtináře to na mě ve výsledku působí, jako kdybych někde potkala nějakého chalana se jménem Lenka. Rainbowderp Jop. Ale to je jen taková estetická drobnost. Rainbowlaugh
Ještě bych podotkla, že z pravidla o OC postavách jakoby vyplývá, že správný charakter je průměrný charakter. Rozpoznávám snahu o upozornění na přemrštěné charakterové a vlastně celkové vlastnosti u charakterů, ale obávám se, aby to někdo nepobral jako "Za žádných okolností nedělej svojí postavou výjimečnou. Nikdy!!!"
Jinak velmi dobré rady (ano, číííst, číííst víííc a čtením se i dobře učí nové jazyky) a chválím to podotknutí o Inspiraci/Vykrádání, protože to mě ani nenapadlo, že by na mě mohlo v pravidlech vykouknout! Rainbowlaugh
Doufám, že nezním moc rýpavě. Twilightblush

A teď, něco z mých zkušeností:
Obvykle, když něco píšu já, tak se jako první bod snažím napsat charakteristiku postav (což je tedy spíše privilegium vlastních postav). Takové, no, někdy dost triviální záležitosti (třeba že je postava alergická na borůvky), které mi pomůžou před psaním charakter prohloubit natolik, aby připomínal reálně fungující lidskou bytost, protože si při psaní musí člověk uvědomit, že charakter nevyplyne odnikud, ale má své vlastní rány, tajemství a šťastné vzpomínky.
Na to jsem ze začátku dost zapomínala. Prostě jsem jen hodila charakter do vody, řekla, ty budeš takovej a makovej a basta fidli a koukej plavat panáčku. A sice to funguje i tak, ale člověk musí vymýšlet dost za pochodu a pak je problém, když zapomenete něco, co už svému charakteru určil a milé OC je rázem OOC. Ale jak už někdo říkal, se špetkou fantasie se dá vybruslit téměř ze všeho.
Můj druh psaní má však jednu nevýhodu, a to, že mě obvykle chuť ke psaní přejde během první kapitoly. Ale to spíš bude mými četnými art-bloky, než čímkoliv jiným... bez nedostatku nadšení to zkrátka nejde.
Ale pokud chce člověk psát, cestu si vždycky nějak najde. Jen se musí obloukem art-blokům vyhýbat. Rainbowlaugh

Odpovědět
#23
Psát, psát a psát. O ničem jiném tohle řemeslo není. A další rozhodující věcí je umět přijmout kritiku. Proč? Protože bez kritiky neuvidíte, kde děláte chyby. Protože bez kritiky se vám neotevřou dveře ke zlepšování. Nejlépe si pořiďte síť několika "rýpalů", kteří se vám budou vrtat v povídkách a záměrně tyto chyby vyhledávat. Já osobně mám čtyři.
Odpovědět
#24
Byla přidána část o Častých chybách, kterou sepsal Keranis. Děkujeme Twilightsmile
Eyup!

Love and Tolerate je heslo haterů, ne broníků!
Odpovědět
#25
Jupí, ono se to uplatnilo Twilightblush Akorát jste udělali menší chybku v mém jméně, nejsem Keramis, ale Keranis Pinkiesmile

Keranis' Translation Trance - Moje překlady fanficů
Broníci a jejich charakteristika - Vědecký výzkum!
KAPUT - Tady kecám.
Odpovědět
#26
Omlouvám se. Napraveno Twilightsmile
Eyup!

Love and Tolerate je heslo haterů, ne broníků!
Odpovědět
#27
Čtenářsky přijatelné editování pro začátečníky

Zdravím,

v Brně jsem dostal takový nápad.

Přejdeme rovnou k věci. Rovnou říkám a upozorňuji, že od všech literárních soutěží (vyjma těch tady na foru, které neměly (avšak mohou v budoucnu mít) žádná editorská pravidla ) vás s tím nejspíš vyhodí, neboť tam jsou pravidla jasná a jsou popsaná v tomto článku. http://bronies.cz/Vlakno-Pravidla-pro-formatovani-textu

Tyto postřehy jsou dobré pro internetové publikace. Jsou snadno naučitelné a článek pak aspoň nějak vypadá.

Jaký text je vhodné použít?

Většina používá Times New Roman 12. Jedná se o patkové písmo, dobře čitelné a použitelné především pro dlouhé romány, avšak není podmínkou.

Já rád používám Calibri 11. Ano, je to ten přednastavený ve Wordu 07+. Pracuje se mi s ním dobře a také patří mezi ty slušně čitelné.

Zřídkakdy se dá použít i Tahoma 10 a to především pro internetové publikace, ale není to doporučené a na papír bych s ním opravdu nešel a to kvůli jeho malé velikosti.

Přímá řeč, jak ji správně vložit do textu?

Velká část začátečníků má problém s přímou řečí. Pro čtenáře je důležité, aby u dialogů neztratil pojem o tom, kdo mluví s kým a kdo co říká. Občas se totiž stane, že bez atribuce nebo špatně oddělenou řečí nakonec čtenář neví, jestli o kytičkách mluví ta nebo ten.

Důležité je pravidlo - nová osoba, nový řádek. Dá se samozřejmě různě upravit. Dialog zase nesmí být přes dvě stránky (tedy, může, ale čtenáře omrzí číst jen holou řeč bez toho, aby si nějak užil jejich výrazy nebo okolní dělání a tak). Nebojte se občas popsat jejich výraz, případně nějak ukázat, jak bylo co řečeno. Je to totiž důležitá součást psaného textu, neboť čtenář nevidí do vaší hlavy a neví, jak to bylo myšleno.

Občas se přímá řeč dá vložit třeba do popisu a nemusí pro ni být další řádek. Jedná se ale jen o výjimku a obecně se nedoporučuje toto používat.

Jak oddělit odstavce

Setkal jsem se s mnoha případy, kdy autoři nevěděli, jak se dělají odstavce.

Pro internetové publikace je čtenářsky přijatelné, dělat odstavce takto.

Na začátku odstavce dejte jednou TAB. Případně pět mezer mezerníkem (ovšem, tabem je to lepší a rychlejší)

Nedoporučuje se praktikovat ten systém, že odstavec neoddělím a pak jen vynechám řádek.

Přeskok děje

Když je mezi dvěma odstavci delší dějová mezera, případně se děj posune na jiné místo, oddělují se tyto dva bloky znamínky, většinou to bývají ***, ale setkal jsem se i s devíti hvězdičkami oddělené mezerou, třemi křížky nebo třemi plusy.

Znaménka se vycentrují doprostřed a od obou bloků se oddělí jedním vynechaným řádkem na obou stranách.

-----

Toto jsou mé nápady, na které se přišlo během diskuze v Brně a nikde na foru jsem je zatím neviděl. Doufám, že vám alespoň trochu pomohou.
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris

Odpovědět
#28
To jak dělat odstavce závisí na technologii, která se používá.

Ve Wordu je nejlepší mezi odstavcema udělat jeden enter a vzhled vyřešit nastavením stylu pro normální text. Snadno se pak doladí vzhled v celym dokumentu na jednom místě. Navíc si ten styl můžete uložit a pak ho bezpracně použít na všechno co píšete. Když tam naflákáte plno enterů, tak budou mezery mezi odstavcema moc velký, to je neestetický a blbě se s tim pak něco dělá.

V HTML je to podobný: Na odstavce je tag <p> a na formátování CSS.

V plain textu vám nic jinýho než taby a vynechaný řádky nezbejvá.

Online editory to maj divoký, ale ty lepší taky umožňujou oddělit vzhled a obsah.
drunken mantis grabs your ass
Odpovědět
#29
Tak teď jsem se dost vyděsil...
Když jsem si teď pročetl informace o Marry Sue, tak jsem zjistil, že celý můj život je lež.
Obviňuji pána Boha za to, že stvořil člověka k obrazu svému, dal mu vyjímečné vlastnosti a nakonec dosadil svého syna jako dokonalého člověka. Typická MS.

Ale teď vážně. Právě dokonalost je krásný způsob, jak psát komedii. Aspoń vím, z čeho si dělat srandu Twilightsmile.
Svého času jsem narazil na jednoho francouzského sci-fi autora. Napsal snad osmdesát knížek podle stejného schématu - frajer, přiletí na planetu, zachrání planetu, sbalí roštěnku a při příletu nebo odletu sestřelí pirátskou loď. Dodnes nevím, jestli to udělal jako parodii, nebo to myslel vážně, ale vydal toho přes opravdu hafo. Tehdy mě to bavilo číst, ale při zpětném pohledu se k němu asi nevrátím Twilightsmile.
V tehdejší době (kolem šedesátých let) to asi bylo trochu jinak, ale dokážu si představit, že za ním stála nějaká protekce, nebo známosti.
Jinými slovy, nezáleží tolik na tom, jestli píšete dobře nebo ne. Jde spíš o to, jestli máte odvahu to zaslat vydavateli a vyrovnat se s odmítavou rekací (a zkusit to jinde), popřípadě si to nechat vyjet v malým nákladu sami a roznést po knihkupectvích. Není to tak těžké. Koneckonců ze začátku to tak dělali jak Borovský, tak Hitler...
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět
#30
Narazil jsem na pěknej článek o psaní dialogů:
http://terribleminds.com/ramble/2011/07/...-dialogue/
Nejdůležitější se mi tam zdá ta myšlenka, že napínavej dialog je vlastně takovej malej souboj o to, kdo co prozradí nebo neprozradí a málokdy se věci řikaj napřímo.
drunken mantis grabs your ass
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: